Posted on Napsat komentář

Co o Tobě porod prozradí?

Na zdravotní škole jsem slýchávala, že nejhorší je dělat porodní asistentku, protože děláš to samé pořád dokola, až Tě to přestane bavit. Mám pocit, že tohle platilo dřív, když ženy nerodily, ale někdo je „odrodil“. Píchnout vaky, klystýr, potom čekat nebo nejlépe všechno zrychlit, aby se mohlo do finále a asistovat lékaři u porodní kozy. Dnes už se ví, že rodí žena a pokud má PA pocit že porody jsou nuda, asi jí něco důležitého uniká. Porodní příběhy prvorodiček, které rodily nerušeně a přirozeně mají neskutečné kouzlo, tyto porody představují příběh ženy. Proč ale každý porod probíhá jinak? Proč jsou porody rizikové, když zvířata si rodí jak chtějí a nedochází k fatálnímu selhání organismu?

Zase nevědomí

Během porodu odchází rácio pryč a přicházejí instinkty. Pokud rácio neodejde, tak ho pravděpodobně drží strach. Když se žena poddá svému tělu a přítomnosti, začne se otvírat všechno co v sobě má, tedy nastupuje plné nevědomí. Takže porody nejsou až tak náhodné, jako spíš fyzická projekce nevědomí ženy. Ženské tělo v sobě nese informace o jejím vlastním porodu, o všech traumatech o tom jaký má vztah k sobě, k světu, k rodičům (porod holčičky – Vztah máma a dcera, porod chlapce – Vztah máma a syn). Je dobré se nad celým porodním příběhem zamyslet a přijmout ho takový jaký je.

O tom jak bude porod probíhat, duše miminka věděla, sama si ho vybrala. 

Takže se nemusíš vinit. Všechno je v božím plánu, který má smysl a porod Ti může odkrýt tajemství Tvého nitra. Taky neviň ostatní, vše co se během porodu děje je stále pod Tvým zákonem synchronicity, což znamená že si situace přitahuješ podle svého nastavení nevědomí. Porod je vždy takový jaký má být. Může dobře poradit a ukázat směr.

Moje nevědomí

Porod mi začal pomalu, prasknutím vody. Až za pár hodin se rozjel ve velmi intenzivní křížové bolesti. Přes 3 hodiny jsem s nima bojovala a trpěla s brekem. To byl můj první projevený archetyp „CHUDINKA, OBĚŤ“. Potom přijela PA, dodala mi klid a pochopení. Až když mi řekla, že to mám celé ještě před sebou, že jsem otevřená maximálně na prst, zlomilo mě to. Asi jsem potřebovala slyšet, že z toho není cesta ven a dlouho budu trpět. V tu chvíli přišla změna a přijetí. Bolest jsem přijala a oddala se jí, prožila jsem tisíc mikrospánků a byla úplně mimo realitu ve své bublině bolesti a snů. Uběhli dvě hodiny, během kterých jsem střídala chůzi, sprchu, záchod.
Během sedění na záchodě jsem si najednou uvědomila, že bolesti odešli a já potřebuji tlačit. Muž vyděšený jak to, že se nekácím bolestí a po mém podnětu hned urgoval PA ať přijede, že potřebuji tlačit. PA dorazí, zkontroluje a oznámí, že do Vyškova nejedeme, protože už cítí hlavičku, jedem za roh do fakultky.

Tam se zjistilo, že Robinek není správně dorotovaný. Což znamená, že jsme vystřídali během dvou hodin spoustu poloh, aby Robinek dobře dorotoval. Po dvou hodinách tlačení a mikrospánku, kdy už jednou hlavička vylezla a vrátila se zpátky, mám chuť všechny poslat do prdele s tím, že už odmítám rodit. S brekem oznámím PA, že už na to nemám. Přijde kontrakce a hlavička je venku a čeká mě poslední zatlačení. To byl můj druhý archetyp, já si všechno musím vybojovat, asi bych si nepřipustila rychlý porod, tak se projevila má vnitřní „BOJOVNICE“. A potom se zrodí „MATKA a BOHYNĚ RODIČKA“ v naprostý euforii, že si právě bez poranění porodila miminko. Plná energie, bez známek vyčerpání jsem byla schopna běžet na záchod i hned čůrat. Překonala jsem svůj vlastní stín, fascinující.

Na závěr

Takže já přijala archetyp chudinky a bojovnice. Porod a mateřství mou ženskou duši tak intenzivně léčí, že jsem přestala mít bolestivou MS a náročné PMS. Objevila jsem v sobě kus sebe a ženství. Z agrese a arogance jsem přešla na něhu a lásku. Ze soudů na pochopení. A pokud jsem si někdy myslela, že nejsem trpělivá, mateřství mě opravdu zpomalilo. Už to byli dva roky co jsem rodila.

Nevědomí je od toho, že žena mnohdy NEví co je v ní. Mám pocit, že nejlepší přípravou na porod je přijmout vlastní stín a hlavně se zbavit strachu. Naučit se důvěřovat vlastnímu tělu, mít za něj zodpovědnost, zvědomit si, že žena je bohyně rodička a objevit v sobě ženskou energii. Dnes už jsou boží kurzy, afirmační kartičky a literatura.

Tento článek není o přesvědčovaní, že každá žena může rodit jedna radost. Je hlavně k zamyšlení, k podpoře ženského sebevědomí a odhalení určitých pravidel. Můj porod je jen potvrzením, že i přes traumatické dětství bez mámy jsem si mohla porodit přirozeně a relativně rychle, protože já fakt neměla strach. Věřila jsem svému znovuzrození.

Jaký byl tvůj porodní příběh a projevené archetypy? Pokud Tě zajímá jak můžeš pracovat se svým nitrem, psala jsem to v článku: Do nitra poprvé – co přináší psychospirituální terapie


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *