Vykojení rodiče

Dva a půl poutníka: Kde spíme?

Tak už jsme týden na cestách. Nestíháme psát a když už máme sílu na psaní, tak nemáme wifi. Stihli jsme po třech dnech akorát nahrát video: https://www.youtube.com/watch?v=A4kRLH2oWgI.

Poutní cesta je sama o sobě velmi zajímavá, když ji jde poutník sám, s lehkým batohem a sportovní výbavou. Je ještě zajímavější, když ji poutníci podstupují bez sportovní výbavy a s těžkým batohem. A vůbec nejzajímavější je jít ji s dítětem.

Jak spíme

Určitě máte spoustu otázek, na které se pokusíme odpovědět osobně, ve videích nebo článcích. Teď se zaměříme na jednu z nejčastějších otázek. Kde vlastně s ročním dítětem spíme? Tak my si vzali stan (inu začátečníci chybují). Ten jsme první den nechali v Bilbau protože těch nesnesitelných 5 kilo navíc nám ničilo záda a cestu.

Ubytovny pro poutníky

Tak co dál? Jako poutníci jsme si zakoupili poutnickou kartu credencial, díky které máme nárok na to spát v poutních ubytovnách. Každá ubytovna je jiná. Některé stojí jen dobrovolný příspěvek, jiné jsou třeba za 20 euro. Někde se vaří nebo je kuchyň k dispozici, jinde není nic než jen místo na přespání. My se snažíme hledat si takové ubytovny, aby nebyli za 20 euro, a mohli jsme si v nich uvařit.

Nezapomenutelná ubytovna

Na ukázku dáme příklad jedné z ubytoven, která nám dlouho zůstane v srdci. Božská paní majitelka miluje poutníky a hospodaření.  Přespává se u ní klasicky na patrových postelích, které jsou i ve většině ostatních ubytoven. Interier je netypicky barevný a krásný.

U paní domácí je i zahrádka se zvířaty. Což je pro našeho aktivního Robču dokonalé.

Kapacita je cca pro 30 lidí. Bylo nás tam spoustu a Robča z toho byl přešťastný protože miluje velkou společnost. Poutní cesta je nádherná v tom, že nezáleží na věku, rase či profesi, všichni jste si rovni. I s dítětem jsou si všichni rovni a považují ho za přítele.

Kamarádi z Nového Zélandu a Anglie.

Na fotce je naše společná večeře, kterou nám nachystala paní domácí. Bylo to ještě lepší než na fotkách, skládala se z typických španělských pokrmů. Kozí sýr, tuňák a bramborový koláč.


Paní domácí a poutnice z Německa.

Po večeři mohla být ještě hudební párty, byl zde k dispozici klavír a spousta dalších hudebních nástrojů.Popíjela se slivovice a bavilo se hlavně německy a španělsky tak jsme šli brzy spát.

Na závěr

Tohle místo si budeme navždy pamatovat díky bájové majitelce se srdcem na pravém místě. Kde se lidé potkávají a přejí si štěstí, kde se můžeme cítit jako doma. Tak takhle to může na poutní cestě vypadat.

Dítě není překážkou, právě naopak. 

Na ukázku video z ochutnávky slivovice.

 

Kdo chce více informaci o naší cestě, sledujte nás na facebooku a youtube.

Buen Camino!



shares